Pěstování a kvalita mladého ječmene

Mladý ječmen se vyrábí v různých částech světa. Ne všechny krajiny však splňují podmínky pro vznik plně vyživeného produktu přírody, který je pro lidský organismus velkým přínosem. Někde je příliš vlhko, jinde zase příliš zima, na jiném místě zase málo svítí slunce a nebo je zde nekvalitní půda pro pěstování. Během let se ukázalo, že nejzajímavější z hlediska produkce ječmene jsou především pole v oblasti vyschlých minerálních jezer v americkém Utahu a druhé významné místo je na Novém Zélandu.

Sklizeň probíhá ve chvíli, kdy má travina 20-25 cm. Je to chvíle, kdy obsahuje nejvíce vitamínů, minerálů a potenciálu. Natahuje se totiž největší rychlostí směrem ke slunci. V tomto období sklizený ječmen má nejvyšší obsah antioxidantů a dalších našemu tělu prospěšných látek.

Kvalita vypěstované traviny však není vše. Velmi také záleží na způsobu, jak je zpracován, skladován a přepravován. Důležité je totiž říci, že mladý ječmen, aby byl pro naše tělo prospěšný, musí být dobře skladován, být v temnu a mít kvalitní transport. Stačí příliš mnoho světla a ječmen začne oxidovat a tím se zkazí, velké vlhko ječmen zcela znehodnotí a také například příliš nízké teploty skladování se na ječmeni negativně projeví.

Jak se ječmen vlastně vyrábí? Existují dva způsoby. První z nich jemné drcení trávy anebo druhý, lisování džusu z ječmene za nízkých teplot. Jaký je v tom rozdíl?

Jemně drcená tráva

Sklizený ječmen se za nízkých teplot vysuší. Díky technologickému vývoji je možné ječmennou trávu velmi jemně nadrtit. Drcená travina je téměř k nerozeznání od sušeného džusu. Jemně drcená tráva má výhodu, že obsahuje více vlákniny než džus. Vláknina pomáhá čistit střevní stěny a rychleji detoxikovat organismus.

Při mikroskopickém pohledu však zjistíme, že i sebevíce nadrcený ječmen stále obsahuje poměrně velké a především ostré kousky travin, které mohou narušovat stěny našeho trávícího traktu. Pro citlivější lidi může tento druh ječmene představovat problém. Už při polykání bývá cítit, jak drhne v krku. Dlouhodobé používání může vést až k poškození trávícího traktu. Museli bychom mít 4 žaludky jako kráva, abychom dokázali travní vlákninu plně a bezpečně vstřebat. Pro krátkodobé užívání by však drcený ječmen škodit neměl. Bývá většinou levnější. Je však potřeba se smířit s tím, že obsahuje méně hodnotných látek než džus z trávy.

Džus z trávy

Lisovaný džus z trávy vzniká jinak. Z listů čerstvě sklizeného mladého ječmene se lisuje šťáva za studena nejpozději dvě hodiny po sklizni. Tento způsob získání užitečných látek z mladé trávy je zcela bez vlákniny. Je tedy šetrný i pro lidi s velmi citlivým zažíváním. Čistá šťáva se za nízkých teplot (do 31°C) vysuší. Tím vznikne jemný zelený prášek, který si smícháme s vodou, důkladně protřepeme a vychutnáváme si lahodný džus, který v sobě nese všechny zdraví prospěšné živiny. Takto připravený nápoj je 100% vstřebatelný. Doporučuje se jej pít 20 minut před jídlem a nejlépe na lačno. Během těchto 20 minut dojde k úplnému vstřebání a využití živin. Cena bývá pro náročnost technologického zpracování z pravidla vyšší. Na výrobu džusu z ječmene se zaměřuje méně firem a proto bývá někdy hůře dostupný.